no s lístkama, to je vždy beznadějně vyprodané během chvilky. Když byl Dylan naposledy v Praze, tak během 15 minut byly lístky fuč. No a tady jedna žena stála se srdceryvnou cedulí, kdo daruje lístek, druhá aktivně chodila s cedulí a sháněla a pak chlapík mával s lístakama a nabízel. Naoko dělali, že k sobě nepatří, občas se nenápadně potkali, lístky vyměnili a pokračovali. Veselou dohru to pak mělo, že jeden šťastlivec, který takhle lístek sehnal na poslední chvíli přišel do sálu, sedl si do první řady a pěkně se naparoval. To jsme byli docela překvapení, jaký lístek sehnal. Pak ho někdo z místa vyhodil, tak si sedl o kousek dál. Takhle asi čtyřikrát, až k němu přišel bodyguard a díval se mu na lístek a gestikuloval někam směrem dozadu. On ale vytrval a nakonec se mu frajerovi podařilo sedět asi ve čtvrté řadě. Měl štěstí