Přesně něco takového jsem chtěla napsat. Určitě bych se neobracela v první řadě na někoho úplně cizího jenom proto, že se tváří jako "odborník". Pravděpodobnost, že mi ta osoba nebude moc vyhovovat, resp. tam bude počáteční nedůvěra a nejistota, je (alespoň u mně) hodně velká. Myslím, že jako lékař moc dobře víš, že lékaři jsou výborní, dobří, horší a úplně špatní (a to jak z odborného tak lidského hlediska) a stejně tak všelijací ti "kouči" a podobní "poradci" (já mám v tomto ohledu zkušenost s právníky). Když už, tak zvolit někoho na doporučení důvěryhodné osoby. Nemáš kamarádku nebo někoho v rodině, s kým by bylo možné tvůj problém probrat? Jestli se jedná o problém morální, tak by nemělo až tak záležet na vzdělání a věku té osoby, spíš na tom, abys při dialogu nahlédla problém třeba z více stran, případně někoho napadne ještě jiné možné řešení, než mezi kterými volíš sama ...