Já ani nevím, co slavím, protože nijak zvlášť neslavím. VŘSR 7.11. slavím výročí rozvodu, taky umřela tchýně. Únor neslavím, únor se mi protiví celkově, MDŽ "slavím" celoživotně od narození, první máj je lásky čas a líbání pod třešní - na to jsem pověrčivá, osmý květen si utrhnu šeřík a zavzpomínám na válku.
Ale Valentýn a Halloween mi taky přijdou trapný a směšný.
A ráda bych dnešní den stanovila jako svátek toho, že si každý člověk může sám stanovit co mu přijde směšný a trapný a že mu to nebude určovat nikdo jiný. Rodina už vůbec ne.

Taky souhlasím, že slavit se má ledacos. Bylo to tak odjakživa. Lidi si potřebovali udělat radost v bezůtěšném životě bez médií, televizí, elektrických energií, internetů, fejsbůků i instáčů. A taky patřit do nějaké skupiny spoluslavičů. No a dneska to navíc potřebují média a obchodníci, takže jen slavte , slavte.
Já si jdu oslavit, že mi něco může připadat směšný a nikomu do toho nic.