Ropucho,tak neříkám že to nikomu vůbec nic nedá,ale moc toho nebude,pokud dítě samo nebude moc chtít,nebo se bude bát ať už úrazu nebo ztrapnění před spolužáky.Když bude sportovně šikovné a bude chtít tak se naučí. Já třeba jsem sportovně celkem dřevo,nikdy mě nedali do žádného sportovního kroužku, takže jsem ke sportu netíhla-naši jsou celý život naprostí nesportovci , na lyžák mě neposlali-moc peněz (i za komunistů) a já ani nechtěla, protože jsem se styděla, že všichni umí a jen já ne.A na SŠ jsem ani lyžák neměli.Lyžovat mě učil chlap v době kdy už obě děti dávno dobře lyžovali a sjedu mírnou sjezdovku,ale mám smrt v očích,protože vím že je úplně dobře neovládám a tak se bojím-úrazu,že někoho sejmu. Můžu říct že jsem strávila několik let na dětské sjezdovce-učení lyžování u dětí,pak dohled a pak jsem se tam učila sama,a všimla jsem si,že čím starší dítě co bylo naprostý začátečník,tím větší strach mělo,tím víc nepřirozeně padalo a máchalo rukama a taky víc odporovalo rodičům se slovy to nejde,já to neumím,já to dělat nebudu,nechci. A tedy i já to měla na začátku podobně,jako ty starší děti