Nevymezovala bych se. Ze svého života mám dojem, že si člověk vždycky nějak musí poradit. A čím dříve tohle zjistí a naučí se to, tím lépe. Vždyť takovéhle situace jsou běžné, život se s člověkem nemazlí, oslabení, neschopnost nikoho nezajímá. Ve škole ani v práci fňukání moc nepomůže, vždy musí člověk spoléhat nejlépe sám na sebe.
Jo občas se trochu "zhroutí", zapláče si, polituje se, ale stejně musí zabrat a nějak si svou situaci vyřešit. Je to těžké, "bolí to", vyžaduje to úsilí, nepohodlí, stres a nervy, ale každý takovýto " boj" člověka posílí a posune dál.
Takže holky si budou muset nějak poradit, je to na nich. Když dostanou špatnou známku nebo známky, tak si je pak opraví nebo budou mít horší známky, však z toho "se nestřílí". Kdyby měli učitelé neustále brát na někoho ohledy, tak nedělaji nic jiného. No, možná se učitelé postcovidově zbláznili, možná jsme covidově zlenivěli. Každý to vnímá ze svého úhlu pohledu a ze svých potřeb.
Život není peříčko a když se to děti naučí už ve škole, tak jim to jen prospěje.
Holky to zvládnou. A pak zvládnou ještě spoustu jiných, horších věcí.