Jo,skončilo mi tak kamarádství s něj kámoškou že ZŠ, které jsme udržely přes střední i vysokou školu (každá v jiném městě),ona začala chodit s kamarádem mého přítele,my se pak rozešli,oni se vzali,vídali jsme se pořád přes jejich 2 stěhování a 2 děti,později i moje děti (vrátili se nakonec do našeho rodného města,takže byly dobré příležitosti při našich návštěvách u rodičů) a pak to prostě začala sabotovat až nakonec ukončila úplně komunikaci,nereagovala ani na dotazy,jestli,je v pořádku.To jsem nakonec ověřila u jiných lidí,že celá rodina snad jsou O.K.,ale se mnou prostě nekomunikovala.Jednou jsme se náhodou potkaly,vysvětlovala to cca celkovou špatnou psychickou situací (což bych i věřila,bylo to na ní i vidět,najednou byla hrozně podobná své matce,co působila taky vždy tak utrapene),ale asi to bude složitější.Mrzi mě to doteď (je to už asi 12 let),ale už na to vzpomenu málokdy,člověk nic nenadělá ...