mladší brácha našeho pěstouněte je v DD, do 11 let byl u mámy, zažil hrozny věci, za který ona nemohla a některý, který neměla sílu změnit, přesto v tom žil.
potom se ona rozhodla aspoň něco změnit, jenže bohužel, přišla tím o bydlení, konečně měli klid a kluka vzali do dd, kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám

může k ní na návštěvu, po dvou letech už nebrečí, nebo aspoň ne tak moc

určitě se mu věnuje nějaká hodná duše, může občas za mámou

ale že by to byl nějaký úspěch našeho sociálního systému podpory a ochrany dětí, to fakt ne

další děti ani u mámy nebyly, máma měla podmínku do roka od porodu sehnat lepší bydlení, chodila do práce, děti byly v ústavu a v náhradní rodině, aby mohla do práce, taky úžasná podpora biologické rodiny
teď jsou děti v náhradní péči a k mámě se už nikdy nedostanou a ona pro ně bude neznámou osobou zapsanou v rodným listě

kdyby náš stát dal peníze určený na jeden jediný rok pro všechny její děti na pobyt v ústavech a náhradních rodinách, kdyby je dal někomu, kdo by matku naučil za ty peníze (z těch peněz) fungovat a zaplatil by se za to byt, mohla být zachována rodina a všechny vazby v ní

systém je špatně, ať se na to podívám z kterékoliv strany