Buřte, jo, tak pokud by tatínek chodil domů až v sedm večer, tak by mi to taky ideální nepřišlo. My jsme měli to štěstí, že tatínek chodil domů nejpozději v pět, přesčasy žádné nedělal, já měla rodičák asi o 3 tisíce menší, než tehdy plat v práci, takže při troše uskromnění jsme to dali i finančně. Ale bydlíme ve svém a nikdy jsme neměli žádné dluhy, hypotéky apod. Byla jsem doma 3 roky a vrátila jsem se na svoje původní místo, pracovala jsem tehdy v obchodě s vážnou hudbou a když jsem se po třech letech vrátila, tak jsem prostě naskočila jako kdybych ani nebyla pryč. Chodila jsem se občas do práce podívat za kolegy i se synem, popovídat, kouknout, co přišlo za nové nahrávky a tak... Ve 3 letech syna jsem se vrátila na plný úvazek, ale na dlouhý/krátký týden, syn ještě na školku nebyl zralý, takže vždycky jsem s ním dva celé dny byla já a potom si ho ty další dva dny, kdy jsem byla v práci až do večera, rozdělili manžel s babičkou. Když pak šel ve 4,5 do školky, tak to bylo stejné, jen já jsem měla vždycky to dopoledne pro sebe, odpočinula jsem si, udělala jsem něco doma, uklidila, uvařila a tak, pak jsem vyzvedla po obědě syna a celé odpoledne jsme byli někde venku spolu. Ty dny, co jsem byla v práci, jsem ho ráno odvezla do školky, jela do práce, babička ho po obědě vyzvedla a byla s ním, než se vrátil manžel z práce. Jeden víkend jsem ho měla na starosti z větší části já, aby si manžel odpočinul, druhý víkend jsem byla v práci, tak si zase syn aspoň pořádně užil tatínka . A vlastně takhle fungujeme doteď, jen už dávno syna nemusí nikdo vyzvedávat a hlídat