"Mně v tom chybí respekt k tomu, že ne každá ženská se chce jen tak zavřít na mnoho let doma s dětma, ale že chce mít děti i práci, která ji uspokojuje zase v jiných oblastech života. A myslím, že dítě, co má doma rodiče, kteří se mu věnují a zajímají se o jeho svět po té, co přijdou ze školky a své práce, se mimo jiné učí i o tom, že rodiče třeba mají práci, která je baví.
Nebo jenom kvantita péče o dítě je rozhodující? Co frustrované ženské, že jsou pořád jen s dítětem versus ženské, co mají rády svou práci a i své dítě samozřejmě?"


Já si myslím, že nemůžeme mít všechno. Buď chci děti nebo kariéru, určitě jsou ženy, které zvládnou obojí, ale dle mého na ukor dětí.
Na druhou stranu nikdo těm ženám nebrání v práci, naopak je výhodně pracovat při RD, stát za ně odvádí odvody a stále pobírají RD. S jesličkami je to složitější, ale ono to nakonec vždy nějak jde udělat.
Jenže většina národa pracuje v montovnách, starání se o dítě mi přijde smysluplnější než stát u pásu. Když se k tomu připočte dojíždění, nikdo se nemůže divit, že se do práce neženou,