Přidat odpověď
Angrešte, promiň, ale tvůj příspěvek je hrozný.
Já zakladatelku naprosto chápu. Také jsem se opakovaně ocitla v její situaci, ne tedy v rámci rodiny, ale mezi přáteli.
Ať už byla dohoda jakákoliv, porušili ji všichni kromě zakladatelky. Z toho vyplívá jediné - zakladatelka nedokázala správně pochopit situaci v kolektivu a "číst mezi řádky". Když jsi jediná, která něco nepochopí, cítíš se opravdu trapně.
Teoreticky je darování i přijímání dárků svobodný proces, prakticky je ovšem ve všech civilizacích již po tisíciletí svázán nepsanými pravidly, která navíc nejsou všude stejné.
Jistě je možné dar nepřijmout, ale i tobě je jistě známo, že nepřijmutí daru znamená urážku.
Japonci prý hledí na Evropany při darování jako na burany, protože v Japonsku je zvykem nepřijmout dar celý, ale pouze jeho část. Evropani si z daru ponechají vše a to Japonci vnímají jako nevychovanost.
Lidé jsou kolektivní stvoření a je tedy naprosto přirozené, že chtějí být skupinou přijímáni pozitivně.
Takovéto dárkové orgie už se naštěstí v mém okolí neprovozují. Dárky si vyměňujeme jen s nejbližší rodinou.
Vyměňovat si dárky s rodinou nového partnera člena širší rodiny mi tedy přijde jako úlet, pokud si s nimi nejsi nějak blízká, což soudě dle tvého příspěvku nejsi.
Předchozí