Právě zkušenost z původní rodiny vedla mě i ségru k tomu že Vánoce a vánoční náladu držíme celý dospělý život se vším všudy od začátku Adventu do Tří králů.
Měly jsme rodiče kteří se střídali o svátcích v práci, takže když umřela naše babi a přestaly jezdit na Vánoce naše tety (obě bezdětné vdovy), byla vánoční pohoda každý druhý rok na nás holkách. Poprvé jsme chystaly celou večeři když mi bylo třináct a ségře deset, ten rok měla máma čtyřiadvacítku v nemocnici a táta přijel ze služby k večeři , ale nebyly jsme žádné zanedbané děti, jen rodiče takhle pracovali.