Praktikuju, když dělám zimní přechod hor, žínku tedy nevozím. Na horských boudách někdy třeba ani není koupelna. Naposledy na boudě pod Borišově byl i zamrzlý pramínek a vodu nám dávali do lahví na příděl. No a i když člověk zažije nějaký ten večerní luxus v podobě sprchy, po pár kilometrech před cestou vlakem či busem je mi příjemné opláchnout si obličej, krk, podpaží, nohy. Místo žínky použiju nějaké tričko, nebo šátek, případně jen namočím a utřu do jednorázového papírového ručníku.

Jinak perfektní bezkoupelnový chalupářský letní styl jsem se naučila v Indii, člověk si ohřeje vodu v rendlíku a menší nádobou se polévá. Nejlépe někde v zahradě za keřem :)