angrešte, díky za odkaz, přečetla jsem.

všechno se mi pěkně spojilo. u nás doma se nepečené cukroví vůbec nedělalo, maminka ho nepovažovala za curkoví a já si na ně nezvykla (asi tak jako Půlka na cukroví obecně), pročež mi vůbec nechybí a ušoulané kuličky na míse na návštěvě mě nechávají zcela chladnou. jedinou výjimku udělám u tchyniných vosích úlků, ale i tam si dám kousek dva.

maminka má některé recepty ze zámecké kuchyně v místě, kde vyrůstala, takže pečeme podle nich, máslový krém do cukroví byl obřad - šlehat v páře žloutky s cukrem a pak v pravou chvíli a pravou teplotu zašlehávat máslo, aby se krém "nezdrcnul", nakonec mleté oříšky a kapka rumu, mňam.

a pak ještě byla pes na skladování druhů separátně, to mi často vadí na cizím cukroví, že jedno je n=ačichlé od druhého a na první dobrou to má univerzální vůni (pak po kousnutí se projeví specifikum druhu, ale to už není ono). a taky jsme byli zvyklí řadit na mísu podle druhů, když jsem pak někde viděla na talíři mix cukroví, tak mě to úplně esteticky zaskočilo, člověk je schopen být děsná konzerva, když v něčem vyrůstá .

každopádně, jestli si tohle, angrešte, přečteš, tak na závěr připojuji chválu na mařinkové víno, asi jsem ti to už psala, ale dobrých zpráv není nikdy dost , hosté (i já) byli nadšeni, a skoro i víc tou nealko verzí s jablečným moštem.