Tak jsem se s Divnoženkou "seznámila", i s její ilustrátorkou - obě jsou to velké sympaťačky. Takže poděkování Rodině.
Ale... ženy, které se starají o takto náročné děti a logicky je po čase začne péče zmáhat, prostě nemají kam své děti umístit, neexistuje patřičná sociální služba. Takže by měly silně lobovat a brojit, aby vznikl nový typ sociální služby, která bude vyhovovat specifickým potřebám takových osob. V ústavech nejsou místa ani možnosti o takové lidi v běžném provozu pečovat. Četla a viděla jsem o tom spoustu článků, zprostředkovaně sledovala víc takových osudů a pořád se to jen tak nějak flikuje. Myslím, že takových lidí přibývá, dříve končili v psychiatrických léčebnách. Což nikdo nechce.
Musí vzniknout malá zařízení, s kvalifikovaným personálem a specifickou péčí. Jinak není řešení.
Hodně sil Elí Divnoženko