"tak bych si sakra dala práci s tím, najít mu školu, která mu bude vyhovovat."

Dari (a někteří ostatní), máme už tady většinou větší děti a nevím, nakolik "se ví", že najít (jinou) školu je často skoro či zcela nemožné.

V posledních letech se zostřuje válka proti (přespolním) dětem. Rozzuření komunální politici, kteří obvykle nemají kvalifikaci, sklony, předpoklady ani chuť řešit záležitosti školství, jsou zřizovateli, zásadními determinanty škol.

Nyní žádají pravomoci, které by jim umožnily úplně odříznout všechny děti, které nejsou potomky jejich vlastních voličů, od škol, které zřizují. Už to začínají zkoušet i na školy, které nezřizují, ale shodou náhod stojí v jejich obvodě.

Nechápu, že jim to prochází, kývou jim na to kraje, ministerstvo. přitom je to naprosto amorální, protispolečenský přístup, který vede ke ghettizaci a ve výsledku ubližuje všem.


Konkrétní příklad z našeho okolí:
Dítě známé mělo obrovské štěstí, dostalo se na druhý stupeň ZŠ v okresním městě (toto město již nyní nepřijímá děti bez trvalého bydliště a hodlá chodit na kontroly, zda trvale hlášené děti na svých adresách skutečně bydlí). Jenže má poruchu učení a rodiče se rozhodli, že by mu bylo lépe v jiné škole. Opět mají obrovské štěstí, protože v dojezdové vzdálenosti je asi 10 (!) škol.

Okamžitě odpadly všechny státní školy, protože ty již nesmějí brát děti bez trvalého bydliště ve městě. Vedlejší město má uvedenou třídu plnou, takže taky nic. Spočítali tedy peníze, rozhodli se, že by na ty cca 2–3 zbývající roky obětovali rodinné úspory a vyrazili na tour po soukromých školách. S hrůzou ale zjistili, že na ŽÁDNÉ škole není ani jedno místo. Jediná šance byla na Montessori, kde si poslední volné místo zrovna "zkoušelo" dítě, které ještě nebylo rozhodnuté, zda na dotyčnou školu nastoupí. Nastoupilo, takže dítě mé známé musí zůstat v současné škole, která mu nevyhovuje.


Několik obcí se dalo dohromady a staví si svůj vlastní druhý stupeň. Okresní město odmítlo spolupracovat aspoň tak, že by dalo k dispozici pozemek na stavbu (který by si dotyčné obce samozřejmě koupily). Staví se tedy v jedné ze vsí, které jsou dopravně závislé na přetížených busech, jejichž jízdní řád stanovuje okresní město. Škola bude mít pár tříd, není jasné, kde vezme aprobované učitele, kteří rozhodně v dotyčné vsi nebydlí v dostatečném množstí. Možná budou ochotni dojíždět z okresního města – ale ani to nemá dostatek aprobovaných učitelů, učí tam běžně vychovatelky z družiny. Těch pár, kteří dojíždějí do okolních málotřídek, musí jezdit o hodinu dřív, protože město posunulo jízdní řády busů tak, že by nestihly začátek vyučování. Prostě průšvih.
Nemluvě o výsledcích sekundárních analýz ČŠI, které jasně sdělují, že lépe učí velké školy. A tady se v polích staví nová malá škola, bez zázemí – a v sousedství velkých škol, které jsou dopravně lépe dostupné, a které by mohly, ale nechtějí děti vzít. Jsou totiž CIZÍ.

Jak je tohle všechno vůbec možné?