Kdysi, když jsem začínala učit, bych si bývala taky neuměla představit další dospělou osobu ve třídě, ale pro mě bylo dobré, že jsem pak byla spoustu let mimo školství a mimo jiné jsem se dostala k lektorování nějakých kurzů pro dospělé, kde jsme byli jako lektoři ve dvojici. Zezačátku jsem se necítila úplně příjemně, ale pak jsem získala sebejistotu, našla v tom pozitiva, a to mi pomohlo při pozdějším návratu do školy, už jsem nevnímala přítomnost druhého dospělého jako "narušení soukromí". V posledních letech jsem měla vždy ve třídě aspoň jedno dítě s PAS, k tomu několik s ADHD a poruchami učení, takže bez asistentky bych si to neuměla představit.
Na druhou stranu musím říct, že ne s každou AP jsem si "sedla", protivné je, když až moc zasahuje do výuky a přitom má hodně rozdílný přístup k dětem. A někdy jsem vyloženě ráda, když jsem s dětmi bez asistentky, líp se mi s nimi povídá.