Je mu deset, ale furt je čuně. Ta stěna se špiní už opíráním, za hlavou je vždy hnusný flek. Ta stávající pamatuje ještě období fascinace nástěnnou malbou, z toho už snad vyrostly. Pak je omatlaná od špinavých rukou, jak blbnou okolo. No a pak je politá a omatlaná jídlem, toho bych se obávala i nadále.