Já tu českou posedlost tituly dost nesnáším. Ze zkušenosti vím, že na ní bazírují lékaři, a to jak vůči sobě, tak vůči ostatním, nikde jinde mi nikdo neříká paní magistro. V práci tituly nepoužíváme, se zahraničními partnery se obvykle oslovujeme křestním jménem, u Němců, kteří jsou někdy formálnější, je běžné pan/paní Příjmení. U svých mladších kolegů ani nevím, jaký titul přesně mají. Ale vždycky když děláme nějaký projekt s akademiky, tak jsem z toho na nervy, protože tam si na tom taky hrozně zakládají, a navíc se to mění, takže si furt musím ověřovat, jestli je dotyčný pořád doktor, nebo už docent nebo nedejbože profesor. Teda, někteří z těch lidí na tom netrvají, ale párkrát mě ošklivě sprdla jejich sekretářka, když jsem to náhodou spletla .