Babi, náhodou...já už o tom nehmotném Ježíškovi uvažuju posledních pár let. Že by to nebylo vůbec špatné, udělat si prostě nějaký zážitek, výlet, kde by pro každého z nás bylo to jeho, co ho zajímá (a zároveň neotráví všechny ostatní). Mám takový pocit, že na to asi brzo i dojde. Letos tedy ještě ne, ale příští rok, kdo ví...
Aktuálně přemýšlím, co se synovými patnáctinami, které má na jaře...jednak dárek od nás a jednak oslava...tak nějak to vypadá, že by docela uvítal nějakou oslavu pro těch pár svých kamarádů, naposled si oslavu s kamarády přál v 10 letech. Zaplatit mu zvláštní vlak jen pro ně, to bude trochu mimo naše finanční možnosti, navíc si nejsem jistá, jestli by to bylo to pravé, syn na ty vlaky radši kouká zvenku a ideálně když jezdí. Sedět ve vlaku a pojídat občerstvení myslím není to, co by úplně ocenil