NO já jak se znám, tak kdyby mi začal říkat podobný řeči, jak se mu bude stýskat a že k ní má závazky, tak by letěl okamžitě, raz dva tři. A kufry by letěly za ním, oknem. Utrápený obličej by neviděl, viděl by jen vzteklou fúrii Psychoterapeutku bych mu určitě nedělala, měl by nůž na krku (pokud ne v boku) ,nepřipouštěla bych žádné debaty ani kompromisy a měl by peklo na zemi. Rozhodnutí by muselo být rychlé a jasné. Hop nebo trop, já nebo si táhni. A na jeho utrápený obličej bych taky nebyla zvědavá.
Za chlapem bych nedolézala, nedělila se, buď chce mě anebo jí, nic mezi tím. To se musí panáček pochlapit a rozhodnout se, co vlastně chce. Žádný stýskání, to mě nezajímá, žádné závazky a povinnosti jinde, to mě nezajímá už vůbec.