Moje dítě si kdysi z podobného důvodu (nedostávalo žádnou práci navíc) udělalo při hodině domácí úkol na další den. Za trest vyfasovalo DOMŮ pracovní list oboustrannou A4 vypracovat do druhého dne. To byla poslední kapka a následující školní rok strávilo toto dítě v domácím vzdělávání, i když naše pracovní vytížení nebylo pro tuto formu zrovna nejlepší.

No a po roce doma a dalších šesti letech zpět v systému (osmileté gymnátium, ještě nedávno poměrně student friendly) to tu máme znovu. "Dítě", tedy téměř dospělá slečna, už přestala dávat jednání pedagogů z pozice moci, kdy se po nich řve, diktuje se jim, jak smí nebo nesmí sedět, jsou zesměšňováni za nesprávné odpovědi apod. Řešila s třídní, s metodikem prevence, všude dopadla stejně, tak nás poprosila o změnu školy a především o formu. Je teď doma asi měsíc, čekáme na rozdílové zkoušky, protože mění i typ školy, a přestože plníme všechny zákonem dané povinnosti (omlouvání) a informuje školu i nad rámec (osobně jsme sdělili, že probíhá řízení o přestupu jinam), škola nás bombarduje telefonáty i emaily, v nichž DŮRAZNĚ ŽÁDÁ o sdělení důvodů nepřítomnosti. Myslela jsem, že to do maturity doklepeme, ale ne, to se nedá .