Tak já mám ve třídě stále někoho. Minimálně asistentku, ale chodily i pracovnice PPP nebo SPC, měla jsem tam rok učitelku na "zaučení", ta ještě chodila do školy, takže tam mohla kdykoliv cokoliv z toho, co dělám nebo nedělám, řešit. Nevadí mi učit s otevřenými dveřmi, kolem kterých může kdykoliv kdokoliv projít.

Přesto je pro mě poměrně důležité, abych o případné návštěvě v hodině věděla alespoň o přestávce před tím, než tam někdo přijde. Vůbec ne proto, abych něco měnila nebo hrála, ale abych "nevypla". Čím jsem starší, tím je to lepší, ale pohotovost není moje nejsilnější stránka . Stalo se mi, že mi pan ředitel vlezl na třídní schůzku představit se rodičům prvňáčků....nečekaně....přerušil mě v půlce věty a konec....kdyby sám neřekl kdo je a proč přišel, stojíme tam možná ještě teď (už je to pár let)...a teprve po jeho odchodu mi došlo, co jsem měla udělat, jak jsem měla reagovat....no nic, trapas....pak jsem hledala v papíru, o čem jsme mluvili s rodiči a snažila se navázat, kde jsem skončila, ale pořád mi v hlavě šrotovalo, že jsem trotl....

Takže já teď kolegyním říkám o přestávce před hodinou, že přijdu. Hodně z nich se umí předvést, ale jsou věci, které nezamaskují. Pozná se toho dost na dětech. Málokdo dokáže zamaskovat, že s dětmi mluví běžně ironicky, je poznat, když někdo zařadí aktivizující prvek, protože se čeká, že ho zařadí, nebo když to někdo dělá automaticky, totéž různé inovativní metody. Většinou vycítíš atmosféru v té třídě.
Problém je spíš v tom, že se to stihne max. jednou za rok a ještě ne ke všem .