My s manželem jsme se seznámili v práci. Docela mi původně lezl na nervy, ale on si to vyložil, jako že se mi líbí Naši se seznámili na inzerát, ovšem (dle podání mamky) šlo o to, že dělali "garde" mamka své kamarádce a taťka kamarádovi, co měli mít první schůzku na inzerát. Ti dva spolu byli chvíli, naši budou mít v lednu zlatou svatbu. Babička jedna mi to vyprávěla poměrně podrobně, ale některé záležitosti s ohledem na můj věk vynechávala. Dnes to chápu tak, že se s dědou poprvé viděla na svatbě své kamarádky (kam jela sama cca 35 km vlakem) a tam rovnou počali mou tetu Po té svatbě pochopitelně odjela zpět domů, nevím, jestli dědu kontaktovala dřív nebo až zjistila, že je těhotná. Bylo jí 17 a půl, vdávala se 30.4. 1945, bydleli s dědou u jeho rodičů a sourozenců, po 4 dnech začalo ve městě protiněmecké povstání, tak děda vezl babičku těch 35 km na tyči kola k jejím rodičům ... Teta se narodila v pořádku na konci listopadu, můj taťka až za dalších 5 let, děda s babičkou spolu zůstali do smrti (babička byla o 8 let mladší, ale umřela o 15 let dřív, děda už pak byl sám...). U druhé babičky nevím tolik podrobností, ale vdávala se taky mladá (18,5 roku) a těhotná, seznámili se s dědou myslím na nějaké zábavě, žili v blízkých vesnicích, asi to taky nebyl žádný dlouhý vztah. Měli dvě děti rychle po sobě, ale děda odešel cca po 8 letech k jiné ženě, se kterou už zůstal do smrti, už bez dalších dětí (ani nevím, jestli ona nějaké děti měla předtím, mamka se svým tátou odmítala být v kontaktu, takže jsem ho viděla jednou v životě jako hodně malá asi 10 minut). Babička zůstala s dětmi (mou mamkou a strýcem) až do jejich svateb (konaly se v jednom roce) žít v domě u tchyně, to si asi dneska nikdo neumí představit. Cca v době, kdy jsem se narodila, si našla partnera se kterým žila až do jeho smrti, my jsme mu se sourozenci říkali dědo. Byl ke stáru až chorobný žárlivec, ale nějak to s ním horko těžko vydržela, ke konci tedy musel do DD, s demencí začal být agresivní ...