Yuki,
měnit školu těsně před maturitou je extrém, ale jasně, i tak to může dopadnout.
Jen tady ještě nedošlo ani k rozhovoru s tím daným učitelem, jak bych tedy mohla vědět, že jde o druh nedorozumění, o dohodnutí vstřícného kroku jak ze strany vyučujícího tak ze strany studenta. My totiž nikdo nevíme, jestli ten student taky něco nezbabral, že jo. Já bych to jako matka chtěla vědět. Chtěla bych nejdřív znát názor toho učitele a důvod, proč se k synovi tak chová.
Řešila jsem u staršího syna, třídní, Němka, chtěla ho nechat propadnout z němčiny, kterou navíc doučoval i své spolužáky, s mnohem lepšími známkama-z němčiny.My jsme jako rodiče zasahovali opatrně, protože syn byl právě v té době už dospělý a nepřál si to. Chtěli jsme být o komisionálního přezkoušení, protože jsme věděli, že pokud neprojde, k maturitě nepůjde. (A navíc jsme věděli, jak na tom v němčině je)
O důvodech chování třídní k synovi jsem se ze schůzky dozvěděla to , že sny není prototyp studenta dané školy, nosí dredy, blbě čumí, není aktivní a vypadá pořád nezúčastněně. Všechno to je pravda, má AS, byl vždycky takový.
Pro mě to byly blbý důvody, ale budiž, šlo mi o to,aby v klidu odmaturoval. Fakt jsem se obávala, že ho k maturitě nepustí ,ale syn trval na tom, že nijak zasahovat nemáme.
Nakonec komisionální zkoušky dopadly dobře, maturita taky. Manžel se předtím pokoušel dohodnout si schůzku s ředitelkou, čekal na chodbě,ale ředitela prohlásila, že její čas je drahý a nemá čas.
Nicméně, ano, kdyby syn souhlasil, řešili bychom to intenzívněji. Ale postupně, přes učitele, ředitele a dále.