tak já bych asi taky byla překvapená, kdybych zjistila o sobě samé, že "dokážu být nevěrná" a NEVADÍ MI TO...
jako umím si představit situaci, kdy se to tak nějak semele a člověk ulítne, ale tam by zase nastoupil pocit viny, nebo si umím představit, že ten vztah jde do háje, ale tam bych zase spíš volila rozchod...
vlastně jsem byla nevěrná jen jednou (a to ještě ve vší nevinnosti, šlo o nějaké polibky) a bylo mi z toho strašně...
pak teda bylo období, kdy jsem ty kluky tak různě střídala, míchala, ale zase jsem všem na rovinu vždycky přiznala, že to není žádný vztah, nikomu jsem nic neslíbila, nikomu jsem nic nedlužila, vždycky jsem byla opatrná, abych nelhala ani z lítosti
(btw zdravím, Marťasíno, dlouho jsem tě neviděla
)