Dceři je 16, první zkušenost měla v 15 na lyžáku. Někteří spolužáci to dost nezvládli. Poté, co strávila zbytek noci praním oblečení, úklidem pokoje, mytím a hlídáním odpadlíků zřejmě došla k závěru, že pít je dobré s mírou. Nemám problém jí nalít skleničku při oslavách nebo teď o Vánocích, vím, že když jde sporadicky na oslavu s partou, že si tam něco dá, ochutná, ale v klidu. Někdy víc, někdy míň, máme dost otevřený vztah, takže mi spoustu věcí dobrovolně hlásí (minule jsem měla jen jednoho panáka, nějak mi to nesedlo, tak jsem víc nechtěla apod.) Naštěstí ji nikdo do ničeho nenutí a ona má rozum.
My s mužem máme rádi víno, sem tam, jinak tady nikdo moc nepije. Nikdy jsme ani dětem alkohol nenutili, max kdo projevil zájem, tak líznout, ochutnat, třeba přípitek apod. Starší dospělé dceři alkohol nechutná dodneška, je to o povaze a chuti.