Ti moji jsou zrovna ve fázi, že když můžou, usnou kdekoli a v čemkoli /puberta/, ale co si tak vypabavuju, nepřevlékali se ani jako malí.
Na okolí se vykašli a dělej to podle sebe, resp. podle toho, v čem se jim dobře spí - jedno naše dítě od malinka nesneslo v posteli ponožky, i když v nich šlo do postele, tak je během noc odhodilo, neřešila jsem. Druhé se zase už jako novorozenec dokázalo vykroutit z nenáviděné lehké čepičky, které tehdy byly doporučovány jako nutnost. Konzultovala jsem s lékařkou /dítěti bylo cca 5 dnů/ a ta na na mě vykulila oči, že zrovna tohle dítě to fakt nemusí mít, protože má vlasů jako mončičák. No a to samé pak bylo se spaním novorozence na břiše - doporučení zrovna radila bok nebo záda, dítě si vybralo zásadně polohu na břiše, tak v ní prostě spalo a spalo krásně. Okolí šílelo, bralo to jako jasnou záhubu kojence, no, žije dodnes a dodnes jinak nespí /ostatně i já jsem léta spala jen na břiše, pokročilá stádia těhotenství nevyjímaje, tak to asi zdědilo/.