TaJ,
celý ten systém známkovani je prostě velmi problematický.
"za mne" bylo známkovani neprůhledné, snadno zneuzitelne proti neoblibenci. Na druhou stranu pricetni učitele (a byli takoví) dokázali děti v těžších obdobích podržet. (a nejen děti, ale třeba i maturanty. Například já jsem maturovala par dnu po smrti mámy. Můj neoblibeny fyzikar přišel k potitku a nápověděl mi šeptem pár zachytnych bodů k jedné otázce, stylem: no měla byste mluvit o a, b, c ... Čímž zasklil mé okno)

Dnes je snaha o spravedlnost, ale aspekt "všem stejnou mirou" je jen jeden aspekt spravedlnosti. Ještě je tu oceňování úsilí, ohled u nepříznivých situaci (kolikrát se tu řešily testy ihned po návratu po nemoci)...

U vzdělávání jde treba i o narovnavani šancí. O probouzení zájmu o různé věci (kéž by aspoň nedocházelo k ubijeni zvidavosti).

Kdyby školství nejelo tak výkonově, nebylo by třeba řešit, zda je opisovač zločinec.