pokud upozorníš na to, že vidíš v online systému něco, co bys asi jako řidič nebo nepedagog asi vidět neměla, je to přece úplně něco jinýho než pomalovaná zeď, tu může řešit školník a vedení to ani nemusí vědět, ale to jsou úplně nesrovnatelný věci


zkus trochu popřemýšlet o tom, jak mluvíš s kolegy a nadřízenými, co by se dalo dělat jinak, protože máš těch konfliktních situací nějak moc,
nikde nejsou lidi svatí, ale takových problémů, dokonce s novou kolegyni, kterou potom poslouchají i ti, kdo tě znají, to je divný

adhd není jednoduchá diagnóza, ale ani to není nic výjimečnýho, na každé škole je pár takových dětí, náš nejmladší měl podle ppp symptomy adhd, prostě se tak choval, i když neurologicky byl v pořádku
chce to pevný hranice, režim, jasný jednoduchý pravidla, a chválit a chválit za všechno, co je dobrý, přitom ale trvat na dodržování těch pravidel, takže ještě v 9. třídě občas proběhne setkání s rodiči, kde rodiče, kluk a já dáváme dohromady, co bylo blbě a jak to má být, spolupráce je nutná, bez té to nejde

sankce jako u ostatních, v dospělosti musí dodržovat taky to stejný, takže si postupně musí zvykat,
Na prvním stupni bývají děti s adhd ještě jenom živější, na druhým víc porušují pravidla, třeba ničení věcí (díra do dveří), kouření na wc, ale i drzost a arogance, a tam už nejde dělat rozdíly kvůli adhd
je dobrý s děckem hledat , co ho vyprovokuje, co ho uklidní, kde se může odreagovat, do čeho může praštit, aby se naučil regulovat sám sebe