"U toho druhého tak trochu začínáš něco znovu od nuly, jelikož to první dítě to fakt nedělalo
"
tak já měla největší problém naopak s prvním dítětem - mám dojem, že nejstarší dcera je úplně jiný živočišný druh, vůbec jsem jí neporozuměla, byla pro mne jak stvoření z jiné galaxie - fascinující, úžasná, ale absolutně nečitelná... syn a pak i mladší dcera byli "moji", tam jela nějaká podprahová komunikace na nejniternější úrovni... a vlastně to tak trochu zůstalo, nejstarší je pro mne milovaná cizinka, ti dva mladší se mnou mluví i beze slov