Federiko, kdyz jsem po VS v zari 1989 nastoupila do prace, tak jsem si pripadala, ze jsem pohrbena zaživa....a to mne prace bavila a lidi tam byli strasne fajn, byla tam legrace a kolegove si navzajem radili a pomahali....nevedela jsem, jak to vydrzim do duchodu....tri nedele dovolene, pracovni povinnost, uz nikdy nic zajimaveho

teda clovek se nadstandardne realizoval ve volnem case, ja jsem kazdy patek sla uz do prace s batohem a jela jsem na vikend nekam s Brontosaurem nebo na chalupu, snad zadny vikend jsem netravila v Praze....denne jsem po praci mela najakou aktivitu, kino, divadlo, cviceni

nicmene beh zivota byl dany...mozna jsem byla rozmazlena z vysoke, kde byly v lete tri mesice prazdnin a v zime taky mesic prazdnin, ale stejne

o tri roky pozdeji jsem uz byla na kursu v Americe, pak rok na studiu v Anglii a zivot byl jizda