Asi jak kdo, no. Pamatuju třeba, jak se naši třeba pět hodin denně včetně víkendů a prázdnin učili s bratrem, prorože pro něj zkrátka neexistovala vhodná škola a domácí vzdělávání nebylo.

A MM pamatuje, jak jeho tatínek zemřel v zaměstnání a v přímé souvislosti s chybou podniku. No a tchýně se rázem ocitla s dětma na ulici, protože byt byl podniku. Z odpovědnosti za to úmrtí se snažili vykroutit a i kdyby ne, tak zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele asi ještě nebylo, takže neměli z čeho platit. Táhlo se to mnoho let. A to úplně pomíjím to, že v tom podniku beztak byl, protože nesměl studovat z důvodu nesprávného původu, takže dělal fyzickou práci, pro kterou neměl vůbec předpoklady.

Přitom jak naši, tak tchán s tchýní to měli docela náročný, ačkoliv byli s režimem více méně konformí a ani jeden z těch párů nebyli disidenti. Přitom v případě obou těch rodin by to dnes bylo daleko jednodušší.