Když jsme měli kocoury malé, spali dole v cestovní postýlce po dětech, přiklopení poklopem a ven nemohli. Měli tam patrový pelíšek i jídlo a záchod. Ono to zní jako týrání, ale jinak jsem nedokázala zajistit jejich i naše přežití. Původně měli jako novorození chcípnout v igelitce (tak jsme je našli), ale vypiplali jsme je a to noční zavření teda vlastně byla cena za přežití Byli tak zvyklí a večer, když jsem jim nesla mističky do postýlky, tak se tam hned hnali, takže žádné trauma jim to asi nepůsobilo. Přes den se spolu teda vyřádili, to byste jedináčkovi asi měli zařídit vy dvojnožci