Mě trápí nesoulad tří věcí:
1. Doporučeného přístupu (v klidu, pochválit za osobní zlepšení, podpořit v rozvoji v jakémkoliv směru, moc neprožívat známky...), který vítám a je v souladu s mým naladěním.
2.Následují jednotné přijímačky na všechno kromě uměleckých škol jedině z matiky a češtiny, plus body za ty známky. Takže ano, některé školy tě vezmou i s minimem bodů, ale ty se jako idiot připravuješ na ty jednotný brutální přijímačky. Pak máš to prima minimum, vezmou tě, ale pocit, že ti to prostě nešlo a vzali tě, protože mají málo dětí, zůstává.
3. Degradace skutečná, ale i v mysli rodičů, všeho učňovského školství, protože každý chce dítě s maturitou. Já se jim nedivím, vím, já, to na většině učňáků chodí.
Vůbec tu nemluvím o dětech, co jim to jde samo, rády se připraví na přijímačky, pak s úspěchem pokračují výš. Mluvím o dětech, kterým jde něco jiného, ne zrovna matika a čeština. Škola by si je při přijímacím řízení z toho mohla vyzkoušet, zároveň uzavřít jejich SŠ studium důstojnou zkouškou z jejich oboru. Pak by třeba rodiče,žáci i učitelé na negymnaziálních školách fungovali líp.
Přijde mi úchylný se šprtat na přijímačky už v osmičce, tím se fakt dobře připravit, pak šprtat celý gympl, pak dřít na VŠ a pak v práci.