Přidat odpověď
Jednotnost v osnovách by mě zabila a urychlilo by to můj odchod ze školství.
Tohle lpění na jednotném učivu pro všechny je nepochopením smyslu vzdělávání. Učivo je jen prostředek k tomu, co by se měl žák na základní škole skutečně naučit. Očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oblastí, z nichž se pak tvoří osnovy jednotlivých předmětů, jsou jen část celého systému a až ten poslední dílek skládačky, která se schovává pod RVP.
Klíčové kompetence jsou to gró a to je společné pro všechny školy. A nedají se zvládnout v jednom ročníku, je potřeba právě aspoň těch 9 let, aby se rozvinuly na požadovanou úroveň. K tomu slouží strategie, které se liší právě podle toho, co má škola k dispozici, ať už materiálně, nebo personálně. A to zase záleží na tom, kde se která škola nachází, jiné je to ve vesnické málotřídce a jiné v centru velkoměsta.
Pořád se operuje dětmi, které se sem tam přestěhují. Kolik jich takových je? Do roka maximálně 10 z 500, většinou spíš 2 - 3. Dneska už se zase skloňuje spádovost, ale pořád platí, že rodič může zvolit školu jinou než spádovou. A volba je i o tom, že se v každé škole učí trochu jinak.
Montessori školy jedou v trojročích, jiné školy mají ročníkové projekty, někde nemají ani klasické předměty, protože využili možnost sdružovat předměty podle tematických oblastí. A bývají to školy s nejlepšími hodnoceními a jsou často velmi vyhledávané. Právě proto, že to dělají jinak a ukazuje se, že to jinak je většinou i lépe. Chybí mi tu JENA, ale její školu mám stále v hledáčku a kochám se.
Na jednu stranu se tu brečí, že se děti neučí v souvislostech, a na druhou stranu běda, když nějaká škola nemá fyziku, chemii a přírodopis, ale mají jen Science, takže rodič chudák neví, co se tedy vlastně učí. Tohle všechno by zmizelo, kdyby se zase sjednotily osnovy a bylo by přesně dáno, co kdy a jak. Stačily by nám jedny učebnice, jeden učitelský styl.
I teď je neskutečně svazující, že učebnice jsou velmi často podle jednoho mustru, který vychází ze zvyku z doby těsně po revoluci a tedy z osnov vzdělávacího programu Základní škola. Těžko se pak učí o vodě v souvislostech, když v zeměpise to máš v 6. ročníku, ve fyzice v 7. ročníku, v chemii v 8. ročníku a v přírodopise v 9. ročníku.
Já se docela těším na nový RVP, který by měl dát školám ještě větší autonomii ve skladbě hodin, mělo by být méně těch povinných a více těch disponibilních a především by mělo být větší zaměření na klíčové kompetence a gramotnosti.
Předchozí