U syna ve třídě zase mají asistentku, aniž by mě pro to napadal jediný důvod. Ne, že by mi to vadilo, nehodnotím to. Trochu se tomu divím, ale ne v negativním slova smyslu. Druhý stupeň, 15 žáků ve třídě, žádný nemá speciální potřeby žádného druhu a všichni jsou ze spolupracujích bezprobémových rodin z místní zlaté klece. Kromě toho, že je jim 12 a jsou z toho důvodu lehce nesnesitelní, jsou všichni se školstvím zcela konformní. Na prvním stupni asistentku neměli a na druhém najednou ano. Přeju jim to samozřejmě, ale nechápu.