Jo, můj dědeček byl "milovník krásných panorámat", vždycky se zastavil a "kochal" se, občas teda i v místech, kde nebylo vidět nic
![~t~](/g/s/20.gif)
já s ním chodila moc ráda, byl jediný, komu nevadilo, že mě zaujme krásný pařez a jsem schopná čučet na letokruhy, přejíždět palcem po kůře, pozorovat mech a jak se krásně chvěje ve vánku (toliko i k mému chápání krásného pařezu
![~;)](/g/s/2.gif)
)