Ropucho, reaguji na "S přáteli si pošleme tu a tam fotku z výletu nebo z nějaké akce, tím to končí."

Takhle to má třeba moje maminka. Sejdou se se známými jednou dvakrát ročně. Sem tam si pošlou fotku z dovolené nebo ze svateb dětí a tím to končí. Pro mě by takoví lidi nebyli přátele ale známí. Na zábavu, občasné popíjení a tak. Já to mám fakt jinak. Pro mě jsou přátelé opravdu hodně důležití. Nemám to tak, že si vystačím s manželem a blízkou rodinou. Pro mě kamarádi jsou moje rodina. Někdo to má jako ty a někdo to má naopak jako já. Takže když se mi třeba přihodí něco vtipnýho, prostě nějakej trapas, tak to pak na tom whatsappu svým přátelům napíšu. Ale stejně tak i ty strasti. Nemyslím si, že takový přístup k přátelství je nutně špatně, ale musí lidi dojít ke konsenzu, musí mít stejné představy...a ten můj kámoš, na něj jsou ty moje strasti teď asi moc. Takže si ho škrtám ze seznamu lidí, kterým se můžu svěřovat "se vším".