Hatato, já mám se svěřováním se manželovi s negativními věcmi velmi špatnou zkušenost. Když jsem trpěla depresí, svěřovala js se mu s tím, jak mi připadá všechno na nic a beze smyslu, jak mám pochybnosti o tom, že jsem dobrá v práci nebo že se bojím, že jsem špatná matka a podobné věci. Kamarádka mi tehdy říkala, ať mu to neříkám, že v jeho očích klesnu, jenže já si myslela, že je to můj nejlepší přítel, že mě má rád i přes všechny moje špatné myšlenky. No, nebylo to tak. Můj muž dospěl na základě toho k závěru, že jsem strašně negativní člověk, se kterým už nechce žít a že jsem opravdu špatná matka, pracovnice a vůbec celkově špatný člověk a po 24 letech manželství se se mnou rozvedl. A všecko, co jsem mu kdy svěřila, vytáhl a obrátil proti mně. Takže po této zkušenosti bych se manželovi s negativními věcmi nesvěřovala, nebo aspoň velmi málo. Ale je možné, že jsou i jiní muži, na které to vliv nemá.