Jistě, ovšem, kdo se ptá, "co je se mnou špatně", ten se to dozví. Pokud to nechci vědět, tak se neptám. A odpověď je taková, že dost možná nic, ale vyvážený písemná komunikace zjevně není její silná stránka. Naštěstí to má jednoduché řešení. Svěřovat se buď z oka do oka a ne písemně přes přístroje anebo se písemně svěřovat těm, na kterých až tak nezáleží. Na diskuzi třeba, protože tam je úplně jedno, že se někoho dotkne (viz třeba ta nevyžádaná rada).