Ropu, uvidíš, co si děti vezmou. My jsme taky čekali, a nakonec bylo překvapením, že si s sebou vzali i to, co bych třeba nečekala. Syn třeba opatruje své dva oblíbené medvídky. Ale naučila jsem se to nepoměřovat svým metrem. Třeba, něco jsem já vyřadila, a shodou okolností se to nedávno po 10 letech zas objevilo v našem zorném úhlu, a syn si to rád vzal zpět. Já jsem tehdy myslela, že mu na tom nezáleží.
Ale Lego, klučičí i holčičí, Hotwheels, Barbie a jejich šaty, a dvě panenky, ty bych nikdy nedala pryč. Proto je i dobře, když děti těch věcí nemají moc, protože logicky se tvoří vazba k méně věcem. A i se jim věnuje náležitá péče, než když je všeho moc.