Martinko, vím. Jsem ráda, že je mám, fakt. Ani jim nechci vyhazovat jejich srdcovky a vím, že mi to ani nepřísluší. Ale když vidím, jak je mamka na nervy z toho tátova pokoje (nejen, on ty svoje věci má roztahaný tak nějak všude), tak.... A já se tam taky necítím dobře, protože je to hezký domek nacpaný věcma k prasknutí. Víc jsem se rozepisovala výše, už na tom makáme.:)