To je pěkný téma!
Holkám jsem psala deníčky, každé do 10 let, a mimo jiné i hlášky jsem si zapisovala. Tak třeba namátkou:

Rozhovor s tatínkem:
"A kdy budu dospělá?"
"No...až vyjdeš ze školy."
"Hmm....a potom už budu moct pít pivo?"

Cestou k zubaři uviděla berušku:
„Hele, sluníčko sedmpuntíkatý!“

Rozhovor o kaprech:
„A proč musejí kapra zabít?“
„No protože živýho bychom ho nemohli sníst.“
„On by nám kmital v bříšku.“

Chodila po bytě a něco žužlala.
"Co to máš v puse?"
"Zuby!"

"Maminko, proč se může říkat hovínko a hovno ne?"

Vytáhla si tričko z punčocháčů:
„Tatínku, já jsem si vykoukala triko”

Holky si kolikrát deníčky vezmou a čtou s třískají se u toho jako malý.
Byla to pěkná doba.