Já bych asi nic nesepisovala, já bych se setkávala. Na nějaké velké zážitky bych se vyprdla, snažila bych se dát svým blízkým ten zbytek času a vzít si nějaký jejich. To je pro mě důležité. A vím, jak mě mrzelo, že jsem navštěvovala babičku míň než jsem mohla, to už pak dohnat nešlo. Poučena jsem tu druhou navštěvovala co nejvíc a jsem ráda. Ona ta vnoučata, dokud to samy nezažijí, si neuvědomují, že je to bude mrzet už furt. Tak bych se snažila, aby tento pocit neměli mí blízcí ve vztahu ke mně.