Mám zkušenosti z několika různých škol, jako studentka, účastnice seminářů či jako spoluúčastnice výuky (přednášející).

Vyučující z mé státní školy přednášeli paralelně i na soukromé VŠ - ano, stejní lidé, nejspíš stejný obsah učiva, bohužel ne ti kvalitní učitelé.

Od kamarádek co si potřebovaly rychle doplnit vzdělání - nejsnadnější to bylo na soukromé VŠ, ale brečely nad ztraceným časem, nesmyslností, tj. tady potvrzuji "koupení si papíru". Měly se odevzdávat eseje, které stejně nikdo nečetl.

Můj obor lze studovat i na soukromých školách, prošly mi rukou desítky, snad stovky životopisů a NIKDO se soukromou VŠ se k nám nikdy nehlásil. Ani neznám široko daleko nikoho v mém oboru se soukromou VŠ.

Jedna kamarádka si pochvalovala soukromá psychoterapeutická studia, hned získala práci v oboru (VŠ v Praze, znám tam i pár vyučujících, celkem kapacity). Na jinou soukromou školu jsem pochvalu nezaznamenala.

Pak vím o známé, co jejich komplikované dítě bylo "uklizeno" na mezinárodní soukromou školu, aby něco nenáročného dělalo.

Sama jsem dělala jedno dálkové studium a občas dobrovolně šla na jejich prezenční výuku - objem zkušeností dálkařů a prezenčních se vůbec nedá srovnávat, i když testy i práce píší a odevzdávají všichni stejné. (Studovala jsem prezenčně + k tomu částečný úvazek + kombinované = dálkové studium)