Jojo, jeden muž na úřadě (úředník, se kterým jsem jednala), ten se mi tedy líbil velice, ale pozvání na kávu jsem odmítla s tím, že už ho před 15 lety někdo předběhl. Muž mi doma vyčinil, že jsem měla jít a vytáhnout z něj nějaké tipy z oboru. Můj věk (44) znal, neb měl k dispozici mou občanku . Potěšilo mě to.

A loni jeden šedesátník, ale za to si mohu sama, neb jsem s ním vstřícně konverzovala. To byl ale tedy pěkně úlisný typ, jednak jsem s sebou měla svého muže, což odmávl, jako že u něj si přijdu na lepší (finančně, což měl vzhledem k jeho byznysu pravdu), a druhak vůbec nepředpokládal, že řeknu ne, resp. mé ne pokládal za upejpání. Ten mě pro změnu nepotěšil (ani teda já jeho).