to víš že jo, dělala bys to přesně tak, jak píšeš - už proto, že bys věděla, že tohle nikdo v okolí plně nepochopí a plně nepřijme - tak jako rodič ty tuplem musíš, i kdyby se to příčilo všem tvým dosavadním zásadám
Co myslíte, jaké emoce takové dítě s AS prožívá po takovém obzvlášť silném výbuchu? Jak silná je ta lítost? Trápí se, že se nemá pod kontrolou?