Přidat odpověď
To mi pripada jako blbost. Nikdy driv nemely "nase deti" tolik moznosti, co maji ted. Jak to bylo v 80. letech? Odmaturoval jsi nebo ses vyucil, par lidi slo na vejsku, kluci mazali v 18 na 2 roky na vojnu a holky se ve 20 vdavaly. Nejak jsi ziskal byt, nebo taky ne a zustal jsi trcet v byte s rodicema a vedel jsi, ze budes furt a furt jen chodit do prace az do duchodu a o vikendu jezdit na chatu, protoze jinak to neslo. Nemel jsi sanci se nikam podivat, krome zemi socialistickeho tabora, o studiich v cizine jsi nemohl ani uvazovat, kdyz jsi nechodil do prace nebo ses opovazil rikat svoje nazory, tak te zavreli. Furt neco nebylo, neco se shanelo pod pultem, uplacelo na vsechny strany, abys dostala blby vlozky. Bych si ty 80. leta fakt zas tak nemalovala.
A co teprve zazili nasi rodice a prarodice, opravdovou bidu, valku, 50. leta, 1968, komouse cely zivot... fakt bych za tehdejsi dobu nemenila ani omylem. Lidi jsou furt stejny a spolecnost taky a nekteri jsou k tomu jeste nemocni, tak to proste je a je to smula.
A moznosti lecby cehokoliv jsou dneska nesrovnatelne lepsi. Si dobre pamatuju, jak jsme pred revoluci pasovali "ze Zapadu" segre leky na epilepsii, ktery nase skvele socialisticke zdravotnictvi nedokazalo zaridit.
Předchozí