Taky mi to tak připadá, měli jsme kolem sebe dětský pokus o sebevraždu v době covidu indukovaný internetovými vztahy (a taky došlo k záchraně díky internetu - jiné dítě informovalo 155).

Ale obecně, vztahy jsou díky internetu náročnější, není jasná hranice kontaktu od-do a jsou jiné (slyšel jsem názor, že jsou méně tělesné a více "duševní" v nedobrém smyslu, že prostě sociální sítě nepřenášejí tolik ty informace mimoverbální, často ani intonaci - chat, takže člověk nemá ty vedlejší kanály, které ho varují, ujišťují, vztahům chybí chemie a "feromony").

A pod větším tlakem se hroutí dět, rodiče i učitelé a odtud zase děti. Chybí pocit pohody, naplnění z chození do školy mezi přátele apod.

A v nadměrném tlaku samozřejmě selhávají ty věci, které jsou předem narušené a nyní třeba přetížené, jako např. biochemická stabilita mozku.