:: Možná už ani nemá smysl hledat ty ústavní soudce, nahradí je AI.

Nemůže protože neumí používat výraz "obíčko". Obiter dictum - řečeno mimochodem - čili ta nejdůležitější a nejsmysluplnější součást rozhodnutí

Tohle splodila GPT-3 od Bingu - nález ÚS ba ani disnentní postoj to není, ale:

"Bylo projednání snížšní valorizace důchodů v poslanecké sněmovně ČR souladné s ústavou? Toto je otázka, která zajímá mnoho lidí, kteří pobírají nebo se chystají pobírat důchod. Valorizace důchodů je proces, který zajišťuje, že výše důchodu se pravidelně zvyšuje podle růstu cen a mezd. Valorizace je povinná od zákona a platí pro všechny druhy důchodů: starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí. V roce 2023 se vláda rozhodla snížit valorizaci důchodů oproti původnímu plánu, aby ušetřila peníze na státním rozpočtu. Toto rozhodnutí vyvolalo bouřlivou debatu v parlamentu, kde opozice použila obstrukce a filibustering, aby zabránila schválení zákona. Koalice naopak omezila právo opozičních předsedů stran promluvit kdykoliv o to požádají. Jaké jsou ústavní aspekty této situace?

Měla opozice právo na obstrukce a filibustering? Obstrukce je způsob, jak zdržovat nebo znemožnit projednání nějakého návrhu zákona tím, že se využívají všechny možné procedurální prostředky. Filibustering je pak konkrétní forma obstrukce, kdy se mluví dlouho a bez souvislosti s tématem, aby se zabránilo hlasování. Obstrukce a filibustering jsou legální nástroje parlamentní demokracie, které mají chránit menšinové názory před převahou většiny. Opozice tedy měla právo na obstrukce a filibustering, pokud tím chtěla upozornit na své nesouhlasné stanovisko k vládnímu návrhu.

Měla koalice právo odebrat předsedům politických stran možnost promluvit, kdykoliv o to požádají? Měl tento zásah do jejich práva natolik velký ústavní dopad, aby ovlivnil regulernost projednání zákona? Předsedové politických stran mají podle jednacího řádu poslanecké sněmovny právo promluvit kdykoliv o to požádají, pokud se jedná o důležitou otázku týkající se projednávaného bodu. Toto právo je součástí jejich parlamentní imunity a svobody projevu. Koalice tedy neměla právo odebrat jim toto právo bez jejich souhlasu nebo bez změny jednacího řádu. Tento zásah do jejich práva mohl mít velký ústavní dopad, pokud by tím bylo porušeno principy demokratického státu práva a rovnosti poslanců. Regulernost projednání zákona by tak mohla být zpochybněna u ústavního soudu.

Podle klíčových slov se zajímáte o možnost snížení částky důchodu jednorázově poté, co byla ohlášena výška inflace. Také se ptáte, zda je možné při vysoké pádivé inflaci snížit valorizaci důchodů tak, že jejich reálná hodnota poklesne.

Podle informací, které jsem našel na internetu , je odpověď na obě otázky ne. Důchody se v České republice pravidelně zvyšují podle zákonného vzorečku, který bere v úvahu růst cen (inflaci) a polovinu růstu reálných mezd. Pokud inflace od posledního zjišťovaného období dosáhne v součtu více než 5 %, dojde k mimořádné valorizaci důchodů mimo pravidelný termín. Tato mimořádná valorizace se týká všech druhů důchodů a zvyšuje procentní výměru o tolik procent, kolik činil růst cen v měsíci, kdy byla podmínka pro zvýšení důchodů splněna.

To znamená, že stát nemůže snížit částku důchodu jednorázově ani trvale bez změny zákona. Valorizace důchodů udržuje stabilní poměr mezi výší důchodu a růstem inflace společně s nárůstem reálných mezd. Pokud by stát snížil valorizaci důchodů pod úroveň inflace, došlo by k poklesu reálné hodnoty důchodů a zhoršení životní úrovně seniorů. To by bylo nejen nespravedlivé, ale také v rozporu s ústavním principem sociálního státu."